Dokážete si představit, že čtete noviny nebo časopis, kde nejsou žádné obrázky? Jak byste reagovali, kdybyste se museli dívat na televizní zpravodajství, které neobsahovalo ani špetku videa? Tyto entity by byly neúplné bez obrázků. Fotografie vytvářejí nebo rozbíjejí mediální produkty. Tyto obrázky však musí být relevantní pro událost a společnost, aby byly účinné. Kromě toho musí být fotografie přesné, informativní a schopné vyjádřit, co se děje v konkrétním okamžiku.
Obrázky vs. slova
Svět se spoléhá na fotoreportéry, kteří pořizují působivé fotografie, které vylepšují zpravodajské články. Snímky pořízené fotoreportéry by měly shrnovat to, co bylo napsáno v článku. Čtení novin a sledování zpráv se tak stávají efektivnějšími, protože je možné lépe propojit zprávy se skutečnými životními situacemi a plně porozumět tomu, jaké to musí být, být na tom skutečném místě v daný čas. To platí zejména pro lidi, kteří nemají čas číst časopis od začátku do konce. Pro uspěchané nebo mírně nezaujaté jedince mluví fotografie hlasitěji než slova.
Další pozitivní vlastností fotografií je, že mají objektivní kvalitu. Snímky, pokud jsou pořízeny správně s relevantním obsahem, jsou nezaujaté. Čtenáři nebo diváci jsou ponecháni na vlastní rozhodnutí o tom, co je pravda. Naopak slova mohou nést zaujatost toho, kdo je napsal.
Dobrý fotoreportér si je vědom toho, že při natáčení akce zachovává úroveň důvěry veřejnosti, která by neměla být narušena. Jeho snímky by proto měly být přesné, aktuální a vizuálně stimulující, aby divákům pomohly identifikovat se s vyprávěným příběhem.
Cíl fotoreportérů
Úkolem fotoreportéra je vyprávět příběh pomocí obrázků. Možná ještě důležitější je, že jeho cílem je zprostředkovat pravdu prostřednictvím snímků, které zachycuje svým fotoaparátem. Zkušený fotoreportér se neobjeví jen na události a udělá pár fotek. Jeho cílem je spíše upozornit na důležité problémy. Je pozoruhodné, že to často dokáže s jedinou fotografií.
Dokumentování zajímavých událostí
Být profesionálním fotoreportérem není snadné. Fotoreportéři často musí riskovat zranění, aby zdokumentovali události vhodné pro zpravodajství. Zvažte, co musí váleční fotoreportéři vydržet, aby získali záběry, které utvářejí váš pohled na mezinárodní bitvy a obrovské ztráty na lidských životech. Pak si vzpomeňte na fotoreportéry, jejichž povinností je informovat o epidemii AIDS v Africe, hladovějících a týraných dětech ve válkou zmítané Demokratické republice Kongo ao dětech mrzačených v Nigérii. Jejich práce je vystavuje opovrženíhodným scénám, které jsou často navždy upáleny v jejich vzpomínkách.
Prostřednictvím fotografií těchto scénářů mohou diváci nahlédnout, co se děje na místech, která by nikdy nenavštívili nebo o nich nevědí jen málo. Snímky fotoreportéra umožňují lidem více si uvědomovat neduhy společnosti a to, co se děje po celém světě.
Poutavé příklady fotožurnalistiky
Fotožurnalistika byla vždy důležitá, ale její dopad se stal ještě integrálnějším během 2. světové války, kdy byly fotografie pořízené z frontových linií poslány zpět domů a poskytly čtenářům pocit, co se děje o půl světa dál. V minulém století byli čtenáři novin a televizní diváci utvářeni snímky zachycenými fotoreportéry. V dnešní době je veřejnost závislá na obrázcích nejen při vyprávění příběhu, ale také při vytváření spojení s ním.
Vliv fotožurnalistiky
S příchodem internetu, chytrých telefonů a digitální fotografie se fotožurnalistika stala populárnější než kdy předtím. Lidé potřebují vidět, jakou zkázu může rodině způsobit jeden kus šrapnelu. Musí si pamatovat důležitost první procházky po Měsíci. Musí zvážit, jak se světu změnil život 11. září. To se dá udělat prohlížením obrázků.
